|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy v roli Božího Vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Zasévají názor, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykoupení lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Od prvního podnětu, který přišel od pietistů (16. století), po založení Státu Izrael (14. 5. 1948) uplynulo plus mínus pět se let práce. Ke vzniku Státu Izrael evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale postupně se měnily. Významným důsledkem změny postoje evangelikálů k...
|
|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy roli Božího vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Pochopili, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykupitele lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Hnutí pietistů se datuje od 16. století, Stát Izrael byl založen 14. 5. 1948. To je plus mínus pět se let práce. Nechci říct, že vznik Státu Izrael je výsledkem činnosti evangelikálů. To v žádném případě. Je to Boží plán, ke kterému evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale...
|
|
|
Místo knihy Kazatel v rámci soudobé starověké filosofie
FILIPOVÁ, Anna
Práce se zabývá místem biblické knihy Kazatel v kontextu soudobé starověké filosofie. První část bakalářské práce knihu Kazatel představuje, zejména její název, autorství, dobu a místo vzniku, hlavní a charakteristická témata i myšlenky knihy. Další část obsahuje základní charakteristiku čtyř zvolených starověkých filosofií: filosofie 6. 5. století př. Kr. a jejího představitele Hérakleita, Aristotelovy filosofie a filosofie helénistické - jmenovitě stoy a epikureismu. Poté probíhá porovnávání knihy Kazatel a uvedených filosofií. Práce se zaměřuje zejména na nalezení styčných bodů, které kniha se soudobými filosofiemi vykazuje, snaží se rovněž zodpovědět otázku, zda se v knize odráží některý ze stěžejních prvků či vlivů těchto filosofií.
|
host ::
RSS.